V Uherském Hradišti uctili prvním ročníkem památku dlouholetého předsedy oddílu a také mého prvního trenéra Květoše Tichavského, který do atletického nebe odešel v prosinci loňského roku. Domácí pořadatelé zorganizovali hezký mítink za příjemného počasí, řadu kvalitních výkonů bohužel znehodnotil příliš silný vítr. Na to nejvíce doplatila Štěpánka KOLÁŘOVÁ, která se dostává do obdivuhodné rychlostní formy o čemž podala důkaz i dnes na stadionu, kde 4 roky působila. Nejdříve v rozběhu s nedovolenou podporou zvítězila v nejrychlejším čase své atletické kariéry 12,11 s , ale vítr o síle 2,5 m/s jí radost z osobního rekordu překazil. Ve finále,ve kterém zvítězila s téměř sekundovým náskokem běžela o setinu pomaleji 12,12 s, ale vítr opět, temtokrát již výrazněji přesáhl povolenou normu.
Naopak více štěstí měl Honza VÁCHA v hlavní disciplíně mítinku - stovce mužů. Honza po bezproblémovém postupu do finále dokázal zvítězit v nejlepším letošním čase 11,00 s (w 1,4 m/s) a po zásluze se stal prvním vítězem Memoriálu K.T. Před finálem si ještě Honza odskočil do dálkařského sektoru, kde stihl absolovovat pouze 3 pokusy, ten nejdelší měřil 649 cm (w 1,2).Honza využívá dobře relativně velké náběhové rychlosti až se mu podaří skok vytáhnout může doletět už letos o půl metru dále.
Dvě vítězství mých svěřenců na nejkratším sprintu v kvalitních časech mi udělalo radost a dalo zapomenout na oraganiźačně nevydařený závod Olympic Hopes na Moravské Slavii v Brně, kde jsem dne dopoledne doprovázel Adrianu, Terezku a Milana. Ale o tom dnes ještě nemám sílu psát a potřebuji určitý odstup ...:(
J.V. 11.6.2019